Základní informace

       Prvopočátky českého Sokolstva musíme hledat v době národního obrození. Po uvolnění tlaku z Vídně počátkem šedesátých let 19. století získali Češi volnost pro zakládání různých spolků. Mezi nimi po vzoru německého spolku byl r. 1862 založen i první český tělocvičný spolek zásluhou cvičenců ze Schmidtova tělocvičného ústavu. V jejich čele stál dr. Miroslav Tyrš a dále bratři Grégrové a Em. Tonner. První valná hromada se konala 16. února a prvním starostou byl zvolen Jindřich Fügner. Cvičit se začalo 5. března v tělocvičně J. Malýpetra v Panské ulici pod vedením M. Tyrše. Sokol velmi záhy rozšířil svou činnost i do ostatních oblastí lidského života. Veřejně proklamované vlastenectví a sebevědomé vystupování mu získávaly stále více příznivců. Dr. Tyrš vypracoval se svými spolupracovníky tělocvičné názvosloví, které se stalo podkladem pro všechny slovanské země. 1.června 1862 bylo první veřejné cvičení a na něm byl představen sokolský prapor.
       Ještě roku 1862 bylo založeno dalších 8 jednot, a to v Brně, Jaroměři, Jičíně, Kolíně, Kutné Hoře, Nové Pace a Turnově. I z tohoto výčtu je jasné, že se sokolská myšlenka v našem kraji ujala velmi záhy.

         V prvohorách se na místě Tábora trhlinami v zemské kůře dralo na povrch horké melafyrové magma. Podobně tomu bylo i v třetihorách, magma však bylo čedičové a po jeho utuhnutí zde zůstala hora, na jejímž vzhledu se po další milióny let podepisovala vodní a větrná eroze a měnící se vegetace. Výsledkem všech těchto přírodních sil je táhlý zalesněný kopec, který se svou nadmořskou výškou 678 m vládne širokému okolí.