
ČEZ distribuce informuje
obec (NUTS5) | Bradlecká Lhota | (CZ05 1 4 577014) |
okres (NUTS4) | Semily | (CZ05 1 4) |
kraj (NUTS3) | Liberecký | (CZ05 1) |
oblast (NUTS2) | severovýchod | (CZ05) |
obec s rozšířenou působností | Semily | |
pověřená obec | Lomnice nad Popelkou | |
PSČ | 507 13 | |
Pošta | Železnice | |
katastrální výměra | 3,69 km² | |
zeměpisná šířka | 50° 29’ 35’’ | |
zeměpisná délka | 15° 23’ 52’’ | |
nadmořská výška | 335 m.n.m. | |
počet obyvatel | 238 | (k 31.12.2019) |
Obec Bradlecká Lhota
Bradlecká Lhota 74
507 13 Bradlecká Lhota
Tel.: 481 672 423, 724 180 468
Fax: 481 672 423
datová schránka: tynbsf4
E-mail: obec@bradleckalhota.cz
Internet: www.bradleckalhota.cz
Bankovní spojení a název banky: KB Lomnice nad Popelkou
Číslo účtu: 9421581/0100
IČO: 00275620
DIČ: Obec není plátcem DPH
Úřední hodiny:
Pondělí 17:00 - 19:00
Středa 17:00 - 19:00
ČEZ distribuce informuje
Prvopočátky českého Sokolstva musíme hledat v době národního obrození. Po uvolnění tlaku z Vídně počátkem šedesátých let 19. století získali Češi volnost pro zakládání různých spolků. Mezi nimi po vzoru německého spolku byl r. 1862 založen i první český tělocvičný spolek zásluhou cvičenců ze Schmidtova tělocvičného ústavu. V jejich čele stál dr. Miroslav Tyrš a dále bratři Grégrové a Em. Tonner. První valná hromada se konala 16. února a prvním starostou byl zvolen Jindřich Fügner. Cvičit se začalo 5. března v tělocvičně J. Malýpetra v Panské ulici pod vedením M. Tyrše. Sokol velmi záhy rozšířil svou činnost i do ostatních oblastí lidského života. Veřejně proklamované vlastenectví a sebevědomé vystupování mu získávaly stále více příznivců. Dr. Tyrš vypracoval se svými spolupracovníky tělocvičné názvosloví, které se stalo podkladem pro všechny slovanské země. 1.června 1862 bylo první veřejné cvičení a na něm byl představen sokolský prapor.
Ještě roku 1862 bylo založeno dalších 8 jednot, a to v Brně, Jaroměři, Jičíně, Kolíně, Kutné Hoře, Nové Pace a Turnově. I z tohoto výčtu je jasné, že se sokolská myšlenka v našem kraji ujala velmi záhy.
V prvohorách se na místě Tábora trhlinami v zemské kůře dralo na povrch horké melafyrové magma. Podobně tomu bylo i v třetihorách, magma však bylo čedičové a po jeho utuhnutí zde zůstala hora, na jejímž vzhledu se po další milióny let podepisovala vodní a větrná eroze a měnící se vegetace. Výsledkem všech těchto přírodních sil je táhlý zalesněný kopec, který se svou nadmořskou výškou 678 m vládne širokému okolí.